Zajímá vás, kdy se miminko otáčí a co to znamená pro jeho dovednosti?
Vývoj pohybu u miminek
První úsměv, první zvuk, první krůček – rodiče si často pamatují každý pokrok svého dítěte. Mezi ty nejdůležitější milníky v prvním roce života patří i okamžiky, kdy se miminko začne samo otáčet. Je to totiž nejen projev jeho rostoucí síly a koordinace, ale také předzvěst dalších dovedností, jako je lezení či sezení. Přestože se může zdát, že se všechna miminka vyvíjejí podobně, ve skutečnosti má každé dítě své vlastní tempo. A tak není důvod k panice, pokud se to „vašemu" ještě nechce.
Kdy se tedy dítě obvykle začne otáčet – a to jak ze zad na bříško, z bříška na záda, nebo dokonce hlavou dolů před porodem?
Otáčení z bříška na záda: první krok k samostatnému pohybu
Jedním z prvních pohybových milníků bývá u většiny miminek otáčení z bříška na záda. K tomu dochází obvykle mezi třetím a pátým měsícem života. Tento pohyb je jednodušší než obrácený směr, protože miminko může využít gravitaci a pohupující se váhu hlavičky k tomu, aby se překulilo zpět na záda.
Není výjimkou, že některá miminka se poprvé překulí „omylem", třeba při pokusu otočit hlavičku za zvukem nebo hračkou. Takový moment, kdy rodič najde dítě ležící úplně jinak, často přichází nečekaně – a s úžasem i radostí. Rodiče by měli mít na paměti, že dostatek času stráveného na bříšku během dne – tzv. „tummy time" – je klíčem k rozvoji svalů krku, ramen a trupu, které jsou nezbytné pro otáčení.
Kdy se miminko otočí ze zad na bříško?
Naopak otáčení ze zad na bříško je náročnější pohyb, který obvykle přichází o něco později – mezi pátým a sedmým měsícem. Vyžaduje větší sílu v břišních svalech a lepší koordinaci celého těla. Tento pohyb je zásadní, protože dítě při něm přechází do aktivní polohy, z níž může začít lézt nebo se plazit.
Rodiče mohou dítě motivovat hračkami nebo vlastní přítomností – například si lehnout vedle něj a podporovat jej hlasem. Je důležité, aby bylo prostředí bezpečné a dítě mělo dostatek prostoru k pohybu. V praxi to znamená méně času v lehátkách a více na měkké podložce na podlaze.
Co když se miminko neotáčí?
Je běžné, že některé děti se začnou otáčet dříve, jiné později. Není třeba se hned znepokojovat, pokud se dítě v šesti měsících ještě neotáčí ze zad na bříško – důležité je sledovat celkový vývoj. Pokud má miminko dostatečnou sílu v končetinách, reaguje na podněty, zvedá hlavičku a je aktivní při hře na bříšku, nemusí jít o problém. Přesto, pokud si rodiče nejsou jisti, je vhodné konzultovat pediatra.
Dobrým příkladem může být malý Matěj, který v pěti měsících stále ležel převážně na zádech a ani se nesnažil přetočit. Rodiče už byli lehce nervózní, ale po doporučení od pediatričky začali s každodenním „tummy time" a během dvou týdnů se Matěj poprvé přetočil. Někdy je to opravdu jen o podpoře a trpělivosti.
Otáčení hlavou dolů
Když se mluví o tom, kdy se miminko otáčí, často se tím myslí i chvíle, kdy se otočí hlavou dolů v děloze. Tato poloha, odborně nazývaná hlavičkou dolů (cefální poloha), je nejčastější a nejvhodnější pro přirozený porod. K tomuto otočení obvykle dochází kolem 32. až 36. týdne těhotenství.
V této fázi těhotenství má miminko už dostatečnou velikost a váhu, aby se otočilo do stabilní pozice. Ačkoli děloha je stále prostorná, dítě už má méně místa na volné pohyby, proto se usazuje do pozice, která je pro něj nejpohodlnější – a zároveň nejbezpečnější pro příchod na svět. Přibližně 95 % dětí je při porodu otočeno hlavou dolů, což je ideální pro hladký průchod porodními cestami.
V některých případech se miminko neotočí a zůstane v tzv. koncem pánevním postavení (zadečkem dolů). V takové situaci se lékaři rozhodují, zda je možné porod vést přirozeně, nebo doporučí císařský řez. Existují i techniky, kterými lze miminko stimulovat k otočení – například speciální cviky nebo vnější obrat prováděný gynekologem.
Vyzkoušejte naše přírodní produkty
Jak miminku pomoci v rozvoji pohybu?
Jednou z nejdůležitějších věcí je dostatek volného prostoru. Příliš časté pobývání v lehátkách, houpátkách nebo kojeneckých nosítkách může omezit přirozený pohyb dítěte. Mnohem vhodnější je nechat miminko trávit čas na podložce, kde může svobodně zkoumat své tělo i okolí.
Dalším důležitým prvkem je pravidelná stimulace – nabízení hraček, zvuků nebo změna polohy může dítě motivovat k pohybu. Rodiče by měli dbát na to, aby dítě mělo možnost procvičovat různé pozice – ležení na zádech, na bříšku, i na bocích.
Z hlediska dlouhodobého vývoje je fascinující, jak souvisí tyto rané pohyby s budoucími dovednostmi. Otáčení je základem pro lezení, sezení i chůzi. Každý pohyb posiluje jiné svaly a rozvíjí koordinaci, která se později promítá i do jemné motoriky, řeči nebo schopnosti učit se.
Co mohou rodiče sledovat?
I když každé dítě má své tempo, odborníci doporučují všímat si některých orientačních milníků v pohybovém vývoji:
- 3. měsíc – dítě drží hlavičku ve vzpřímené poloze, přetáčí hlavičku za zvukem
- 4.–5. měsíc – otáčení z bříška na záda
- 5.–7. měsíc – otáčení ze zad na bříško
- 8. měsíc a dále – přechod do lezení, zvedání na čtyři, pokusy o sed
Každý z těchto kroků předpokládá, že dítě má možnost volně se pohybovat, objevovat a být motivováno. A i když některé děti přeskočí určité fáze (například neleží rády na bříšku a rovnou začnou lézt), není to nutně důvod k obavám, pokud celkový vývoj probíhá zdravě a bez známek zpoždění.
Jedna z nejznámějších pediatriček, dr. Emmi Piklerová, zdůrazňovala: „Rozvoj dítěte není závod. Každé má právo se vyvíjet svým vlastním tempem." Tento přístup nabádá rodiče k trpělivosti – a také k tomu, aby si užívali každou fázi, místo aby se soustředili na to, co „ještě neumí".
Vývoj miminka je fascinující proces, během kterého se z bezmocného novorozence stává zvídavé batole. Otáčení je jedním z prvních kroků k tomuto cíli – a ačkoliv se může zdát drobné, je to obrovský pokrok na cestě k samostatnosti. Důvěra v přirozený vývoj, podpora pohybu a pozorování vlastního dítěte mohou rodičům pomoci pochopit, co právě jejich miminko potřebuje. A možná je to právě jeden z těch okamžiků, které se zapíšou do paměti navždy.
