Objevte babské rady na zaražené větry a zbavte se bolestí břicha
Babské rady na zaražené větry
Téma, které je pro mnoho lidí tak trapné, že o něm raději nemluví ani se svým lékařem, a přitom se s ním potýká téměř každý. Zaražené větry, nadýmání, plynatost – ať už tomu říkáme jakkoliv, jde o běžný a přirozený problém, který umí pořádně znepříjemnit den. Bolest břicha, tlak v podbřišku, nepříjemné křeče či pocit plnosti – všechny tyto projevy mají jedno společné: naše tělo se snaží zbavit přebytečného vzduchu, ale z nějakého důvodu to nejde přirozeně. A právě tady přicházejí na scénu osvědčené babské rady, které se předávají z generace na generaci a často fungují lépe než drahé léky z lékárny.
Když se střeva bouří
Plynatost je způsobena nahromaděním plynu v trávicím traktu, nejčastěji v důsledku špatného trávení. To může být způsobeno konzumací určitých potravin, příliš rychlým jedením, stresem nebo poruchami střevní mikroflóry. Zaražené větry jsou pak situace, kdy tělo nedokáže plyn přirozeně uvolnit. Výsledek? Bolest, tlak a celkový pocit diskomfortu.
Všichni to známe – po vydatném obědě s čočkou nebo květákem se dostaví nepříjemné pocity. Ale co když se „to" zadrhne a úleva nepřijde? Právě tehdy mohou pomoci jednoduché domácí triky, které často nezaberou víc než pár minut.
Nejlepší babské rady na zaražené větry
Zkušenosti našich babiček často vycházejí z pozorování a přírodní léčby. Zatímco moderní medicína se opírá o chemii, babské rady stojí na síle bylinek, pohybu a zdravé stravě. Některé z nich mohou znít až legračně, ale mnohé mají své opodstatnění i v současné vědě.
1. Teplý obklad na břicho
Základní první pomoc. Suché teplo dokáže výborně uvolnit napjaté svaly břišní stěny a pomoci plynu dostat se ven. Stačí nahřát termofor nebo stočit ručník, polít ho horkou vodou, zabalit do utěrky a přiložit na břicho. Pocit úlevy bývá téměř okamžitý.
2. Fenykl, kmín a anýz
Tato trojice bylinek tvoří zlatý základ proti nadýmání. Fenyklový čaj je klasikou, kterou doporučují i pediatři malým dětem trpícím kolikami. Kmín je zase neodmyslitelnou součástí české kuchyně – nejen že dodá chuť, ale pomáhá i trávit těžší jídla. Anýz působí podobně. Směs těchto tří bylin lze popíjet jako čaj nebo přidávat přímo do jídel.
3. Pohyb jako lék
I malá procházka po jídle může udělat zázraky. Pohyb stimuluje peristaltiku střev, což je přesně to, co tělo potřebuje, když se plyn „zasekne". Pokud se vám nechce ven, zkuste jednoduché cviky: ležte na zádech, přitáhněte kolena k hrudníku a jemně se kolébejte ze strany na stranu. Tento pohyb uvolňuje tlak v podbřišku a často pomáhá plynu dostat se ven.
4. Masáž břicha
Krouživé pohyby ve směru hodinových ručiček napomáhají plynulému posunu obsahu střev. Použít lze i éterické oleje, například mátový nebo levandulový, které mají zklidňující účinky. Masáž je nejlepší provádět vleže a v klidu. Důležité je jemné, ale pevné tlačení.
Vyzkoušejte naše přírodní produkty
5. Aktivní uhlí
Ačkoli se v babských radách objevuje méně, aktivní uhlí je přirozený prostředek, který absorbuje plyny ze zažívacího traktu. Dá se koupit v lékárně bez receptu a pomáhá i při jiných zažívacích potížích. Není však vhodné pro dlouhodobé užívání!
Co raději nedělat
Někdy je snaha o rychlou úlevu kontraproduktivní. Například pití perlivých nápojů sice může způsobit říhnutí, ale zároveň přináší do těla další vzduch, který situaci zhorší. Podobně dráždivé koření nebo alkohol mohou podráždit citlivou sliznici žaludku a střeva.
Zajímavé je, že žvýkačky a pití brčkem také mohou zvyšovat množství spolknutého vzduchu, což vede k větší plynatosti. Ačkoliv se jedná o drobnosti, v součtu mohou mít velký vliv.
Strava jako klíčový faktor
Mnoho potravin přirozeně podporuje tvorbu plynu ve střevech. Typickými příklady jsou luštěniny, zelí, cibule, květák, brokolice nebo celozrnné výrobky. V malém množství jsou zdravé a tělu prospěšné, ale při nadměrné konzumaci mohou způsobit potíže.
Na druhou stranu existují i potraviny, které nadýmání omezují – rýže, banány, vařená mrkev nebo zázvor. Zázvorový čaj je navíc skvělý nejen na trávení, ale i proti nevolnosti. Funguje i jako přírodní protizánětlivý prostředek.
Zajímavým tipem je také jablečný ocet – lžička rozmíchaná ve sklenici vody před jídlem může podpořit trávení a snížit tvorbu plynu. Tento trik využívají zejména lidé s pomalejším metabolismem nebo ti, kteří trpí na zácpy.
Když čočka není jen novoroční tradicí
Paní Ivana, 65 let, si po silvestrovské oslavě připravila tradiční novoroční oběd – čočku s klobásou. „Zvyklá jsem si, že mě po luštěninách trochu bolí břicho, ale tentokrát to bylo jiné. Měla jsem pocit, že mi praskne břicho. Nic nepomáhalo, až mi dcera poradila nahřát termofor a udělat si fenyklový čaj. Do hodiny jsem cítila úlevu." Tento příklad ukazuje, že zkušenosti předků mají stále své místo, i když si dnes můžeme zajít do lékárny pro spoustu různých preparátů.
Kdy vyhledat lékaře?
I když zaražené větry samy o sobě nejsou nebezpečné, mohou být příznakem vážnějšího problému – například syndromu dráždivého tračníku, potravinové intolerance nebo poruchy trávení. Pokud se nadýmání opakuje často, přidává se zácpa, průjem, nevolnost nebo úbytek na váze, není radno situaci podceňovat.
Podle Mayo Clinic (mayo.edu) by měl každý, kdo trpí opakovanou bolestí břicha spojenou s plynatostí, vyhledat lékaře, zejména pokud potíže trvají déle než několik dní.
Síla prevence
Nejlepší, co můžete udělat proti zaraženým větrům, je předejít jim úplně – i když to nejde vždycky, pár drobných změn v každodenním rytmu může nadělat velké divy. Zkuste jíst v klidu a pořádně kousat, nejíst ve stresu, dát si pozor na potraviny, které nadýmají, nepodceňovat pohyb a hlavně nezapomínat na pitný režim.
Jak říká jedno staré přísloví: „Lepší větrný poryv než bolest v břiše." A přestože se o těchto věcech často nemluví, je dobré vědět, že pomoc bývá jednodušší, než by se mohlo zdát. Stačí se vrátit zpět k přírodě, naslouchat svému tělu a nebát se vyzkoušet moudrost našich babiček.
