Psychika ovlivňuje bolest břicha a naše zdraví více, než si myslíte
Skutečné spojení mezi psychikou a bolestí břicha
Každý to zná. Důležité zkoušky, pracovní pohovor nebo nepříjemný rozhovor – a náhle se ozve břicho. Tlak, křeče, někdy i průjem. Náš trávicí trakt jako by byl přímo napojený na emoce. A jak se ukazuje, ono tomu tak skutečně je. V posledních letech roste zájem o propojení duševního zdraví a fyzických potíží – a právě bolest břicha způsobená psychikou se stává důležitým tématem nejen mezi lékaři, ale i mezi lidmi, kteří hledají cestu ke zdravějšímu životnímu stylu.
Střeva a mozek – dvojice, která spolu mluví častěji, než si myslíme
Vědci dnes stále častěji mluví o takzvané ose „střevo–mozek". Je to obousměrná komunikace, která propojuje centrální nervovou soustavu (tedy mozek a míchu) s enterickým nervovým systémem, který ovládá trávicí trakt. Dalo by se říct, že střeva mají svůj vlastní mozek. A ten se dokáže ozvat, když něco není v pořádku – například když jsme ve stresu, máme dlouhodobou úzkost nebo nás trápí potlačené emoce.
Psychika má obrovský vliv na celé tělo, ale trávicí systém patří mezi její nejcitlivější nástroje. Bolest břicha, nadýmání, nevolnost či průjem mohou být důsledkem psychického napětí, i když jinak je tělo fyzicky „v pořádku". A právě proto je často tak těžké tyto potíže diagnostikovat. Lékaři vyloučí celiakii, Crohnovu chorobu, infekci – a nakonec dojdou k závěru, že problém je psychického původu.
Jak poznat, že za bolestí břicha stojí psychika
Jedním ze signálů může být opakující se bolest břicha bez zjevné fyzické příčiny. Pokud je člověk dlouhodobě ve stresu, má úzkosti nebo čelí silnému emočnímu vypětí, tělo reaguje. Často právě v oblasti žaludku a střev. Někdy se k tomu přidává i průjem – typický například při trémě nebo před důležitým rozhodnutím. Tento jev, často označovaný jako „nervózní střevo", je přirozenou reakcí těla na stresové podněty.
Vyzkoušejte naše přírodní produkty
Lidé trpící syndromem dráždivého tračníku (IBS) často zažívají právě kombinaci symptomů, jako je bolest břicha, nafouknutí, průjem nebo naopak zácpa – a to vše bez identifikovatelné biologické příčiny. Výzkumy ukazují, že u těchto pacientů je psychická složka jedním z klíčových faktorů. Například podle studie zveřejněné v časopise Gut je až 60 % pacientů s IBS zároveň diagnostikováno s nějakou formou úzkostné nebo depresivní poruchy.
Příběh, který známe z vlastní zkušenosti
Jana, třiatřicetiletá manažerka z Prahy, se dlouho potýkala s bolestmi břicha, které se objevovaly zejména ráno před odchodem do práce. „Měla jsem pocit, že mi exploduje žaludek. Bylo mi na zvracení, často jsem měla průjem. Vyšetření ale nic neukázala," vzpomíná. Až když začala chodit na terapii, zjistila, že příčinou jejího stavu je dlouhodobý stres z nevyhovujícího zaměstnání a neustálý tlak na výkon. Jakmile změnila pracovní prostředí a začala pracovat na svém duševním zdraví, potíže z velké části ustoupily.
Takových příběhů je celá řada. Někdy si tělo řekne o pomoc dřív, než si to připustí mysl. A právě bolest břicha jako odraz stavu psychiky je jedním z těchto signálů.
Proč se stres usazuje právě v břiše
Stres spouští v těle řetězec hormonálních reakcí. Aktivuje se takzvaná osa HPA (hypotalamus–hypofýza–nadledviny), která zvyšuje hladinu kortizolu – stresového hormonu. Ten ovlivňuje nejen srdeční frekvenci nebo krevní tlak, ale také motilitu střev, produkci žaludečních šťáv a citlivost nervových zakončení v trávicím traktu.
To, co se dříve považovalo za „pouhou nervozitu", dnes má jasný biologický základ. A čím déle stres trvá, tím silnější jsou následky – nejen psychické, ale i fyzické. Kromě bolesti břicha může jít o změny hmotnosti, poruchy imunity, poruchy spánku nebo chronickou únavu.
Co pomáhá, když je bolest břicha důsledkem stresu
Léky nejsou vždy řešením. Pokud je bolest břicha či průjem vyvolán psychikou, je třeba zaměřit se hlavně na změnu životního stylu a duševní hygienu. Dobrým začátkem může být:
- pravidelný pohyb (např. chůze, jóga, plavání),
- kvalitní spánek,
- omezení kofeinu a alkoholu,
- techniky zvládání stresu (např. mindfulness, dechová cvičení),
- psychoterapie nebo práce s psychologem.
Velmi pozitivní vliv může mít také strava s vysokým obsahem vlákniny a probiotik, která podporuje přirozenou mikrobiotu střev – tedy „dobré" bakterie, které ovlivňují nejen trávení, ale i náladu.
Zajímavým poznatkem z nedávného výzkumu je, že až 90 % serotoninu, látky zvané někdy „hormon štěstí", se produkuje právě ve střevech. To jen potvrzuje, jak úzce je psychické a fyzické zdraví propojeno.
Když je nutné navštívit lékaře
Je důležité si uvědomit, že ne každá bolest břicha má původ v psychice. Pokud jsou bolesti silné, trvají dlouhodobě, nebo se přidávají další příznaky jako krev ve stolici, zvracení či náhlý úbytek hmotnosti, je nezbytné vyhledat lékaře. Stejně tak pokud problémy přetrvávají i přes změnu životního stylu a práci na psychickém zdraví.
Ale v případech, kdy fyzické testy neodhalí žádnou viditelnou příčinu a bolesti přicházejí ve stresových obdobích, je více než pravděpodobné, že duše hledá způsob, jak se ozvat.
Naše tělo není oddělené od naší mysli
V dnešní době, kdy se stále častěji mluví o duševní pohodě jako klíči k celkovému zdraví, je čas, abychom dali prostor i těm signálům, které přicházejí zevnitř. Bolest břicha způsobená stresem nebo psychikou není slabostí, ale důkazem, že tělo a mysl tvoří jeden celek.
Jak řekl německý filozof Friedrich Nietzsche: „Každé skutečné poznání začíná bolestí." A někdy ta bolest přichází právě z břicha.
