Křupání v kloubech může mít různé příčiny od kavitace po artrózu
Co znamená křupání v kloubech, proč vzniká a kdy zpozornět?
Možná to znáte – při protahování prstů nebo vstávání ze židle se ozve známé křupnutí. Pro někoho příjemný pocit uvolnění, pro jiného nepříjemný zvuk doprovázený obavami. Křupání a praskání v kloubech je běžný jev, který zažívá většina lidí, ať už při pohybu, sportu nebo i v klidu. Přesto kolem něj panuje řada mýtů, nejasností a obav. Co znamená křupání v kloubech? Je to známka nějakého problému, nebo jen neškodný zvuk, který tělo vydává?
Odpověď není vždy jednoznačná, ale moderní medicína i fyzioterapie přinášejí stále více poznatků, které pomáhají tento jev pochopit. Právě porozumění tomu, co se v těle děje, když kloub „křupne", může pomoci rozptýlit obavy a zároveň včas rozpoznat varovné signály.
Odkud se bere křupání v kloubech?
Nejčastějším důvodem křupání v kloubech je jev zvaný kavitace. V kloubní dutině, která je vyplněná kloubní tekutinou, se při rychlém pohybu nebo změně tlaku vytvoří drobné bublinky plynu (nejčastěji dusíku a oxidu uhličitého). Když tyto bublinky náhle prasknou, vznikne ono charakteristické křupnutí. Tento proces je zcela přirozený a obvykle není spojen s bolestí ani poškozením kloubu.
Lidé si často pletou tento zvuk s třením kostí o sebe, ale ve skutečnosti jde o fyzikální jev, který se odehrává uvnitř kloubní tekutiny. Podobně jako když otevřete láhev se šumivou vodou – i tam dojde k náhlému uvolnění plynu a vznikne praskavý zvuk.
Zajímavé je, že po křupnutí nelze kloub ihned znovu „prasknout", protože tělo potřebuje několik minut, než se v kloubu opět nahromadí dostatek plynu pro nový zvuk. Tento jev podporuje teorii, že jde skutečně o dočasný fyzikální proces, nikoliv o mechanické poškození nebo tření.
Kdy je křupání v kloubech normální?
V mnoha případech je křupání, praskání nebo lupání v kloubech naprosto běžné a není důvod k obavám. Nejčastěji se objevuje:
- při protahování prstů, zápěstí či kotníků
- při vstávání nebo změně polohy
- při cvičení nebo sportu, zvlášť pokud tělo není dostatečně zahřáté
- při stárnutí, kdy se snižuje elasticita vazů a mění se struktura chrupavky
Tento neškodný typ křupání je obvykle bezbolestný, neomezuje hybnost a neprovází ho otoky nebo záněty. Mnoho lidí ho dokonce vyhledává záměrně – například při „lupání" prstů, což jim přináší pocit uvolnění. Ačkoliv se dlouho tradoval názor, že časté křupání prstů vede k artritidě, žádná seriózní studie tento mýtus zatím nepotvrdila. Slavný americký lékař Donald Unger dokonce křupal prsty jedné ruky každý den po dobu 60 let a nezaznamenal žádné rozdíly mezi rukama.
Kdy může být křupání varováním?
Ne každé křupání nebo praskání kloubů je však neškodné. Pokud je zvuk doprovázen bolestí, otokem, ztuhlostí nebo omezením pohybu, může jít o signál závažnějšího problému. Mezi nejčastější příčiny patří:
- Opotřebení chrupavky (artróza) – s věkem nebo nadměrným zatěžováním dochází k postupnému úbytku kloubní chrupavky, což může vést k bolestivému tření kostí a následnému praskání.
- Zánětlivé onemocnění kloubů (artritida) – autoimunitní nebo infekční záněty mohou způsobit změny v kloubní struktuře, bolest a praskání.
- Přetížení nebo zranění – po úrazu, operaci nebo nadměrném sportovním výkonu může dojít k narušení rovnováhy v kloubu a přítomnosti tzv. „nestability", která je často slyšitelná.
- Subluxace nebo přeskakování šlach – některé šlachy mohou při pohybu přeskakovat přes kostní výběžky, což je slyšet jako lupnutí nebo prasknutí.
V těchto případech je vždy vhodné konzultovat situaci s odborníkem – ortopedem, fyzioterapeutem nebo revmatologem. Včasná diagnostika může výrazně ovlivnit průběh i léčbu případného onemocnění.
Jak tělo ovlivňuje životní styl?
Nezdravé návyky, dlouhé sezení nebo jednostranné zatěžování těla mohou vést k přetížení kloubů a následnému praskání. Zvlášť u lidí, kteří pracují v kanceláři, je běžné slyšet křupnutí při každém narovnání zad nebo ramen. Tělo totiž reaguje na dlouhodobou nečinnost zkrácením svalů a změnou napětí v kloubech, což může způsobit dočasné změny v kloubním nastavení a „zvukovou odezvu".
Na druhém konci spektra jsou sportovci – u nich se může křupání objevit v důsledku opakovaného zatížení určitých kloubů. Běžci si často stěžují na praskání v kolenou, plavci na lupání v ramenech. To ale neznamená, že by měli se sportem přestat – často pomůže efektivní kompenzace, uvolnění přetížených svalů nebo změna techniky.
Zde se nabízí příklad ze skutečného života: Petra, čtyřicetiletá grafička, začala mít při práci z domova časté lupání v rameni. Zpočátku to nepovažovala za problém, ale když se přidala bolest, vyhledala fyzioterapeuta. Ukázalo se, že kvůli špatné ergonomii sedu a dlouhému držení myši docházelo k přetížení trapézového svalu a přeskakování šlachy přes ramenní kloub. Stačilo pár úprav pracovního místa, cílené cvičení a stav se výrazně zlepšil.
Jak pečovat o klouby a snížit riziko bolestivého křupání?
Péče o klouby by měla být přirozenou součástí každodenního života, zejména tehdy, pokud se objevuje pravidelné křupání, napětí nebo pocit nepohodlí v kloubních strukturách. K udržení zdraví kloubů přispívá několik významných faktorů, přičemž jedním z nejzásadnějších je dostatek pohybu, protože pravidelná a šetrná fyzická aktivita, jako je chůze, jóga nebo plavání, pomáhá udržovat klouby pružné a zároveň posiluje svaly, které klouby chrání a stabilizují.
Stejně důležitá je i správná výživa – klouby totiž potřebují živiny jako kolagen, vitamín C, omega-3 mastné kyseliny a minerály jako hořčík nebo zinek, které podporují regeneraci a působí protizánětlivě. Nezbytná je rovněž dostatečná hydratace, protože kloubní tekutina zajišťující plynulý pohyb kloubů si udržuje svou viskozitu pouze při dostatečném příjmu vody. U osob se sedavým zaměstnáním je pak klíčové zařadit cílené kompenzační cvičení – dynamické protažení a posílení konkrétních svalových skupin, které bývají při dlouhém sezení přetěžovány nebo málo aktivní. Další důležitou zásadou je omezení jednostranného zatížení – například střídání rukou při nošení tašky nebo pravidelné změny polohy při práci u počítače.
Vyzkoušejte naše přírodní produkty
V současnosti se rovněž zvyšuje zájem o přírodní doplňky stravy a bylinky, jako je kurkumin z kurkumy, který podle některých studií vykazuje silné protizánětlivé účinky srovnatelné s klasickými léky, ale bez negativního vlivu na organismus. Podobné účinky jsou připisovány i zázvoru, kopřivě nebo látce známé jako MSM (methylsulfonylmethan), které si své místo mezi přírodními prostředky na podporu kloubní pohody získávají díky své účinnosti a šetrnosti.
Co říkají odborníci?
Podle České revmatologické společnosti je nebolestivé křupání kloubů běžné a obvykle neškodné, pokud není doprovázené jinými příznaky. Doporučují však sledovat své tělo, všímat si změn a v případě nejistoty kontaktovat lékaře. Jak říká prof. MUDr. Pavel Horák, CSc.: „Tělo s námi komunikuje různými způsoby – pokud si všimnete, že klouby křupou jinak než dřív, nebo že se objevuje bolest, není to důvod k panice. Je to pozvání k tomu, abychom se o své tělo začali víc starat."
Křupání v kloubech je tak možná jen malým zvukem, ale může být velkou připomínkou toho, jak důležité je naslouchat vlastnímu tělu.
