Jak rozpoznat arytmie ze stresu a co s nimi dělat

Srdeční arytmie ze stresu

V dnešní době rychlého tempa, neustálého tlaku na výkon a neustálé dostupnosti se psychická pohoda stává luxusem, který si málokdo může dovolit. Přitom právě chronický stres může být nenápadným, ale zásadním spouštěčem mnoha zdravotních problémů. Jedním z nich jsou i poruchy srdečního rytmu, známé jako arytmie. Když se srdce rozbuší bez zjevné příčiny, přeskočí úder nebo se naopak rozjede jako o závod, může za tím stát právě nervový systém a stresová reakce těla.

Nejde přitom jen o subjektivní pocit – vědecké studie potvrzují, že psychický stres může významně ovlivnit činnost srdce a přispívat k rozvoji arytmií. Ačkoliv jsou srdeční arytmie běžně spojovány s věkem, nemocemi nebo životním stylem, čím dál častěji se ukazuje, že stresové faktory hrají významnou roli i u jinak zdravých jedinců.

Jak stres ovlivňuje srdeční rytmus?

Stres není v zásadě špatný – krátkodobě může být dokonce prospěšný. Aktivuje totiž tzv. "boj nebo útěk" reakci organizmu, což je přirozený mechanismus přežití. Uvolňuje se adrenalin a kortizol, zrychluje se srdeční tep, krevní tlak stoupá a svaly se připravují k akci. Problém nastává, když je tato reakce aktivovaná neustále – třeba kvůli pracovním termínům, finančním starostem nebo mezilidským konfliktům.

Dlouhodobý stres může vést k přetížení autonomního nervového systému, konkrétně jeho sympatické větve, která je zodpovědná právě za stimulaci srdeční činnosti. Výsledkem může být nepravidelný srdeční rytmus, tedy arytmie. Typicky se objevuje bušení srdce, pocit "vynechání" tepu, nebo naopak nepříjemné zrychlení srdeční frekvence.

Zároveň stres ovlivňuje i další faktory – například spánek, životosprávu nebo pohyb, které mají na kardiovaskulární zdraví zásadní dopad. Když tělo nemá čas na regeneraci a odpočinek, srdce nemá prostor "vypnout".

Vyzkoušejte naše přírodní produkty

Nobilis Tilia Inhalační tyčinka proti stresu

Příběh ze života

Jana je čtyřicetiletá manažerka ve velké firmě. Poslední měsíce pro ni byly extrémně náročné – náhlý odchod kolegy, přebírání jeho agendy a tlak na výsledky se projevily nejen na její náladě, ale i na zdraví. Začala si všímat, že jí srdce občas "divně buší", občas se jí zatočila hlava a měla pocit, že nemůže popadnout dech.

Po sérii vyšetření se ukázalo, že její srdce je fyzicky v pořádku – ale trpěla tzv. funkční arytmií vyvolanou stresem. Lékař jí doporučil změnu životního stylu, více spánku a hlavně – naučit se zvládat stres. Po několika měsících jógy, pravidelného pohybu a omezení pracovní zátěže potíže téměř zmizely.

Tento příběh není výjimečný – podle údajů Státního zdravotního ústavu si až 70 % lidí s funkčními srdečními potížemi prochází obdobím dlouhodobého stresu.

Srdeční arytmie: kdy zpozornět?

Srdeční arytmie mohou mít různé podoby. Některé jsou neškodné a přirozené, jiné vyžadují okamžité lékařské ošetření. Pokud se ale arytmie objevují opakovaně a v souvislosti se stresovým obdobím, je důležité jim věnovat pozornost. Typické příznaky zahrnují:

• bušení srdce (palpitace),
• pocit vynechání tepu nebo „přeskakování srdce",
• zrychlený nebo zpomalený srdeční rytmus bez fyzické námahy,
• závratě, únava, dušnost,
• v těžkých případech i mdloby nebo tlak na hrudi.

V takových případech je vždy vhodné navštívit kardiologa, aby se vyloučily organické příčiny. Pokud je srdce zdravé, ale potíže přetrvávají, je právě stres nejpravděpodobnější příčinou.

Emoce a srdce

Spojení mezi emocemi a srdcem je hluboce zakořeněné nejen v jazyce, ale i v biologii. Výzkumy ukazují, že emoce jako úzkost, hněv nebo smutek mohou spouštět srdeční arytmie, zejména u lidí náchylných k úzkostem nebo depresím.

Naopak pozitivní emoce, jako je radost, vděčnost nebo láska, mají ochranný účinek. Studie publikovaná v časopise Circulation prokázala, že lidé s optimističtějším pohledem na svět mají nižší riziko vzniku kardiovaskulárních onemocnění včetně arytmií.

Slavný německý kardiolog Johann Bauersachs k tomu dodává: "Srdce reaguje na to, co prožíváte. Emoce nejsou slabost, jsou to signály, které ovlivňují naše zdraví víc, než jsme si kdy mysleli."

Jak zmírnit stres a zklidnit svůj rytmus?

Řídit stres sice není žádná procházka růžovým sadem, ale rozhodně to není mission impossible. Základem je pochopit, co od nás chce okolí, a zároveň si uvědomit, co potřebujeme my sami – prostě najít nějakou rovnováhu, která nás úplně nerozhodí. Lidé, které trápí srdeční arytmie spojené se stresem, často zjišťují, že jim pomáhají docela obyčejné věci.

Pravidelný pohyb, třeba to, že si jdete zaběhat, zaplavat nebo jen na svižnější procházku, dokáže udělat s člověkem zázraky – uleví hlavě i srdci, protože snižuje hladiny stresových hormonů. Stejně tak kvalitní spánek, který není jen o množství hodin, ale taky o tom, jak hluboce a klidně spíte – když ho máme málo, je nervový systém víc ve střehu, a tím pádem srdce taky, což může být dost problém. No a pak jsou tu různé techniky jako dechová cvičení nebo mindfulness – i když to zní jako klišé, opravdu to funguje.

Člověk se zastaví, víc se napojí na tělo, zklidní se a srdce se najednou začne chovat trochu spořádaněji. Neméně důležitá je i strava – věci jako hořčík, draslík nebo omega-3 mastné kyseliny nelze podceňovat, protože hrají velkou roli jak v činnosti srdce, tak ve stabilitě našeho nervového systému. A samozřejmě, komu se srdce rozběhne jen po jednom espressu nebo skleničce, měl by si dát pozor na příjem stimulantů obecně – kofein, alkohol i nikotin totiž s nepředvídatelným tepy umí pěkně zamávat.

V neposlední řadě je důležité naučit se říkat "ne" a nebrat na sebe víc, než člověk unese. Prevence přetížení je v mnoha případech klíčem k prevenci arytmií.

Když se srdce ozývá

Srdeční arytmie ze stresu jsou často podceňovaným problémem. Lidé je považují za banální nebo za něco, co "přejde samo". Pravda je ale taková, že srdce velmi citlivě reaguje na to, co se děje v naší hlavě i v našem životě. Ignorovat jeho signály se nevyplácí – a naopak, naučit se naslouchat vlastnímu tělu může být tím nejlepším krokem ke zdraví.

Naštěstí je dnes k dispozici stále více přístupů, jak stres zvládat – od psychoterapie přes přírodní doplňky (např. adaptogeny jako ashwagandha či meduňka) až po podporu zdravého životního stylu. A právě v tom může pomoci i ekologický a zdravý přístup k životu – vědomější volby nejen ve stravě, ale i v péči o tělo, domácnost nebo prostředí, ve kterém žijeme.

Protože když se zklidní život, zklidní se i srdce.